Karlovarský kraj velké záplavy nepodceňuje, i když je nezasáhly

Záplavy pustošící řadu regionů před deseti lety zasáhly Karlovarský kraj s mnohem nižší intenzitou a zůstaly za nimi mnohem menší škody - 100 milionů korun. Přesto nikdo nevzal hrozbu povodní na lehkou váhu a miliony korun už od té doby putovaly na mnoho preventivních opatření, jež mají předejít škodám způsobeným velkou vodou. Některé silnice v Krušných horách zničené povodní byly opravené do dvou let od záplav. Nynější špatný stav některých úseků už s povodněmi nesouvisí.

V Karlovarském kraji v roce 2002 záplavy nejvíce zasáhly oblast Božího Daru. Voda poškodila především silnice a lesní cesty mezi Božím Darem, Ryžovnou a Potůčky. Podle starosty Božího Daru Jana Horníka byla většina škod na obecním majetku odstraněna ještě ve stejném roce. Opravovaly se hlavně lesní cesty a příkopy a odstraňovaly se naplavené nánosy v nádržích. Skoro pět milionů korun stály záchytné nádrže, které by případné vodní přívaly zachytily, aby se nehnaly dále do údolí. Po čtyřech letech od záplav vznikl povodňový plán Karlovarského kraje v nové digitální podobě. Při digitalizaci se navíc jeho součástí staly další vodní plochy. Místo původních 1875 jich nyní povodňový plán obsahuje 5500. Celý plán, který mapuje vodní plochy a oblasti, které by při povodních mohly být nebezpečné, se vejde na jediný DVD nosič a lze jej spustit bez potřeby instalace dalšího softwaru. Využít ho tak může krajský úřad i obce a další subjekty. Pořízení plánu přišlo na 617.000 korun.

Karlovarský kraj od loňska také poskytuje příspěvky na protipovodňovou ochranu. Rozhodl tak podle aktualizované Strategie ochrany před povodněmi pro jeho území, která mapuje systém povodňové ochrany za uplynulých 15 let. Mezi žadatele rozdělí každý rok jeden až dva miliony korun. Příspěvky na opatření před povodněmi v ohrožených územích mají pomoci obcím, vlastníkům ohrožených pozemků a staveb s výjimkou organizačních složek státu a státních podniků, uvedl krajský radní Jaroslav Bradáč.
 
Přestože Sokolov povodeň prakticky nezasáhla, chce se město chránit. Povodí Ohře letos začalo stavět ochrany na Lobezském potoce. Zvýšení břehů koryta, které prochází středem města, má stát 17 milionů korun. Lobezský potok se může při přívalových deštích změnit z velmi malého toku v nebezpečnou řeku. V případě vylití z břehů by voda zaplavila okolí náměstí Budovatelů. Podél řeky Ohře se v Sokolově protipovodňová opatření nechystají, nebyla by efektivní, uvedl mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský.
 
Královské Poříčí začalo stavět protipovodňovou ochranu z vlastních peněz už v roce 2000. Za osm milionů postavilo hráz, která odolá pěti- až desetileté vodě. V případě vyšší hladiny Ohře by ale voda zasáhla domy, ve kterých žije asi 180 obyvatel. Obec se proto loni pustila do zvýšení hráze až o 1,6 metru a také do jejího prodloužení. Po zvýšení hráze bude mít val výšku 5,1 metru, což bude asi půl metru nad hladinou stoleté vody. Náklady na dodatečné úpravy v obci jsou odhadovány až na 20 milionů korun.
 
zdroj: ČTK